pour féliciter

Do toho dalšího roku hodně splněných přání, 
a aby těch dobrých dnů bylo mnohem více než těch dnů špatných.

Takže všem p. f. 2011.

Teď ještě něco málo z historie novoročenek s textem pf....

vánoční svátky

Všem pravidelným, občasným i zcela náhodným návštěvníkům blogu přeji krásné a pohodové vánoční svátky.

vánoční klasika - vanilkový rohlíček

Tohle tradiční vánoční cukroví jsem neměla moc v oblibě. Byl to pro mě sladký suchý kousek, chutnající po moučkovém cukru, protože se v něm, čert ví proč, musel obalit.
Před několika lety jsem dostala recept na vanilkové rohlíčky, které jsou pro mě bezkonkurenčně nejlepší. Recepturu jsem si krapet upravila tak, aby se rohlíčky nemusely obalovat v cukru a vanilkový cukr jsem nahradila pravou vanilkou.

Na jednu dávku je třeba:

• 140 g polohrubé mouky
• 50 - 60 g moučkového cukru
• 2 žloutky
• 100 g másla
• 50 g mletých lískových ořechů (jde to i s mletými oloupanými mandlemi)
• semínka z 1 vanilkového lusku

Lískové oříšky dát do trouby na cca 150 stupňů, občas je promíchat, když začnou vonět, zabalit do utěrky, chvilku mnout ořechy v utěrce dokud se skoro všechny slupky z ořechů nesloupnou, pak oříšky umlít na jemno. Oříšky lze také lehce opražit na pánvi, odstranění slupek je pak stejné.
Ze všech ingrediencí vypracovat těsto, zabalit do fólie a dát odpočinout do lednice klidně i na několik dní (já jsem je letos nechala v lednici tři dny).
Pak obvyklým způsobem udělat jednotlivé rohlíčky, dát na pečící papír na plech. Péct při 150 stupních 12 minut. V polovině pečení otočit plech.

Letos jsem dělala rohlíčky ze dvou dávek, jednu s mletými mandlemi a druhou s mletými lískovými oříšky. Rohlíčky se rozplývají na jazyku, chutnají po másle, vanilce a mletých oříšcích.
Jinak, chutnější se mi zdají ty rohlíčky s lískovými oříšky.

skleněné vločky

Učila jsem se vyrábět vánoční ozdoby z korálků. Není to zrovna jednoduché, protože navlékací drátek si žije svým vlastním životem a přinutit ho dělat, co chci já, je někdy obtížné.

Při tom prvním velkém sněžení u nás několik hodin nešel proud a tak jsem zkusila vyfotit hvězdičky jenom při svíčce. Jak to dopadlo, posuďte sami.

variace na pastýřský koláč

Pastýřský koláč, nebo - li shepherd's pie, je pokrm, který se připravuje v Irsku a Británii. Já vím, že se britská kuchyně netěší nijak velké oblibě, ale tohle jídlo není vůbec špatné, skoro bych si troufla říci, že je výborné.
Proč si nedat bramborovou kaši a maso se zeleninou v trochu jiné úpravě. Na talíři to pak vypadá velmi úhledně, než když se pleskne k jednomu okraji talíře kopeček bramborové kaše (někde polité máslem, což NESNÁŠÍM) a vedle toho kus masa (proti řízku s bramborovou kaší nic nemám, aby si někdo nemyslel).

Ingredience na masovou směs:

• asi 500 g mletého jehněčího masa
• 1 nakrájená cibule
• několik nakrájených stroužků česneku (kdo nemá rád, může vynechat)
• trochu oleje
• 3 menší mrkve nakrájené na menší kousky
• 2 malé cukety nakrájené na půlkolečka
• 1/2 hrnku hrášku (může být i mražený)
• sůl, pepř a muškátový oříšek
• trochu bazalky nebo rozmarýny
• cca 2 polévkové lžíce hladké mouky

Ingredience na bramborovou kaši:

• asi 700 g brambor
• kousek másla
• mléko
• sůl
• 2 žloutky

Na oleji osmahnout cibuli a česnek, pak přidat mrkev a chvíli to vše restovat, přidat mleté maso a opět restovat, strouhnout muškátový oříšek, osolit a opepřit a trochu podlít vodou (ne moc). Pak přidat nakrájené cukety a hrášek  a chvíli dusit. Nakonec přidat bazalku nebo rozmarýnu a vše promíchat s hladkou moukou. Masová směs se přendá do zapékací mísy a na ni se navrství a uhladí  bramborová kaše, do které se vmíchaly dva žloutky. Takto se to dá zapéct do středně vyhřáté trouby do doby, než kaše lehce zezlátne. Pokud máte dost malých zapékacích misek, můžete v nich připravit samostatné porce a tím odpadne krájení a vyndavání jednotlivých porcí.

Vánoce kolem nás

Už tu máme druhou, bronzovou, adventní neděli a já jsem ještě nepřispěla na blog nějakým svým vánočním tvořením a zdobením interiéru. Přiznám se, že to ani nechystám, protože na všech blogách v mém dohledu je toho spousta a jsou to samé krásné věci a já bych se stejně jenom opakovala.

Rozhodla jsem se trochu tu rozněžnělou vánoční atmosféru odlehčit "vánoční" písní z filmu Love Actually.
Bill Nighy zde nádherně paroduje některé zpívající hvězdy a hvězdičky, jejich příšerné videoklipy a afektované vystupování na veřejnosti.


Christmas.Is.All.Around
Uploaded by Anthony-54. - Music videos, artist interviews, concerts and more.

Technická poznámka na konec: vánoční píseň vznikla z původní "Love is all around" od The Troggs z roku 1967 prostým nahrazením slova "love" slovem "Christmas", jak Bill prozrazuje v úvodu.

zázvorové té

Teď už je ideální čas pro tento čaj - je docela chladno, deštivo, jedním slovem nevlídno, bacily se honí v chalupě i kolem chalupy a koukají, kde by se usadily.
Takže je zkusíme trochu odradit.

jabkance

Před několika lety mi kamarádka povídala o jabkancích,  jak jsou výborné. Když jsem po ní chtěla recept, říkala, že je to jednoduché, nicméně mi recept jenom řekla (opravdu nic těžkého na zapamatování) a já při odříkávání receptu pořád čekala, kdy že přijdou KONEČNĚ na řadu ta jablka. A nic. Jablka v této krajové specialitě nejsou a nikdy tam ani nebyly. Je to specialita z České Třebové, kde se dříve bramborám říkalo jabkance, zemská jablka.

Bran, breton music

Bran je česko - francouzská kapela, hrající bretaňskou muziku a ve čtvrtek měla koncert v Kladně, který jsme si nemohli nechat ujít. Udělali jsme pár fotek, které nejsou nic moc, ale s mobilem moc parády neuděláte.

jablkový koláč

Čas od času peču staroanglický jablkový koláč, který je výborný a myslím, že se nedá zkazit. Recept jsem našla v "dadalově kuchařce" , která je plná receptů na vše možné a dalších informací ze světa gastronomie i domácích kuchyní.

Koláč peču v keramické formě, která má průměr 28 cm, takže jsem si množství ingrediencí na těsto upravila dle potřeby. Také náplň není přesnou kopií z původního receptu.

naše neurotická Honzina

Naše kočka Honzina, Honzík, Honzajz je hrozně neurotická. Každý, zdánlivě divný pohyb, ji rozhodí a vyžene ven, ale největší příkoří se jí stalo, když do rodiny přibyla Zuzana a Čert I a Čert II.

To jsme si dovolili moc! Několik měsíců trucovala a zdržovala se pouze v předsíni. Dál jsme ji nedostali. Když usoudila, že ta doba na naše "vytrestání" je dostatečně dlouhá, začala pomalu navštěvovat i jiné části domu a lehat si na svá oblíbená místa, pokud na nich ovšem neležel Čert. To pak s brbláním opět vylítla ven a ani magická věta "Honzí, DOBRŮTKA!" ji nenalákala zpět.

A jsme u toho. Co to je ta DOBRŮTKA. Tak to je bílý jogurt, nejlépe Hollandia, zrající přímo v kelímku. Jednou jsme jí koupili, jsme si dovolili koupit, jogurt levný. Byl takový trochu řídký, chuťově nevyvážený. Co si budeme nalhávat, byl hnusný a to zvíře to nežralo. S velmi hlasitým brbláním si nás přeměřila pohledem a zmizela na několik hodin ven.

Svoji přízeň nám projevuje pouze, když ona chce. To se pak uvelebí na pracovní stůl mezi klávesnici a vaši osobu a packou vám šťouchá do ruky, která drží myš, protože si nemáte co hrát s tou věcí, ale pěkně ji hladit a občas podrbat. Když už jste celý ztuhlý, protože jste Honzíka nechtěli vyrušit nějakým nepředloženým pohybem, aby se nevylekala a chcete dělat něco na počítači, tak stačí trochu rychleji hnout s rukou a číča s kočičím brbláním seskočí na zem, jde si kecnout před ledničku a začne srdceryvně mňoukat. To je pro vás signál, že kočička neměla už dvě hodiny svoji oblíbenou dobrůtku a vy se zvednete a jdete jí ten jogurt dát do misky.

A takhle to s naší Honzou chodí denně. Ale jinak je to stejně legrace s těmi zvířaty.

Jestli se chcete pobavit na téma "kočka v domácnosti", tak tady a tady a ještě tady  jsou  vtipně a s trochou nadsázky, popsány trampoty páníčků a jejich kočičích mazlíčků.

kančí guláš se šesti

Moje kamarádka mi volá zásadně v neděli večer, zda nechci srnce (to bylo loni) nebo kance (to bylo letos). Podotýkám, že se nejedná třeba o jednu kýtu, ale rovnou o celou zvěř. Myslíte si, že si už dáte nohy pěkně na štokrdle a budete relaxovat a místo toho porcujete vysokou. To se stalo někdy před měsícem. Ale stojí to za to.

kurz tkaní - kepr

Šla jsem do kepru. Zprvu se zdálo, že to bude nepřekonatelný problém, ale nakonec to šlo.
Pro laiky, mezi které se počítám, je docela jasné popsání keprové vazby na wikipedii. Dočetla jsem se tam, že džínovina je vlastně kepr a šla jsem si to hned zkontrolovat. Bylo to tak, jasně jsem tam tu vazbu viděla.
Opět jsem tkala na tvrdých papírových deskách. Příště už bude něco na rámu, na který jsem si zakoupila potřebná dřeva v prodejně výtvarných potřeb. Teď ještě dát rám dohromady a zatlouct hřebíčky.

Tohle je můj výtvor kepru (asi k1/2 nebo k2/1) z lícové strany:

Tady je kepr z rubové strany:

Dokonce se mi podařilo nějak napojit útkovou nit bez uzlíků.

Velikost tohoto výtvoru je asi 12 cm/15 cm, takže taková podložka pod hrnek nebo pod mobil, aby při zvonění necestoval po stole.

domácí vanilkový cukr

Blíží se Vánoce a tím pádem i příprava a pečení cukroví, vánoček, štol a dalších dobrot, které se neobejdou bez vanilkového cukru.
Já si vyrábím vanilkový cukr běhen celého roku. Vanilka není zrovna levná ingredience, určitě ne tady, a tak si ji čas od času koupím přes ebay.

Na vanilkový cukr je třeba 5 vanilkových lusků, 1 kg krystalového cukru, kuchyňský robot a síto.

Lusky pokrájím na menší kousky a chvilku je mixuji. Pak přidám trochu cukru a mixuji je společně. Dávku cukru za chvilku přeseji do mísy, zbylé kousky vanilky vrátím do mixéru s další částí cukru. Tento proces opakuji až do vyčerpání cukru. V sítu zbude trochu vanilkové drtě ke které lze přidat již vyrobený cukr a mixovat a prosívat až do úplného vyčerpání vanilky a to je tedy taky docela vyčerpávající. Já ten zbyteček dám do skleničky od marmelády a když potřebuji vanilkové aroma třeba u svařeného vína nebo mléka, tak tam přidám trochu a pak víno s kořením nebo mléko s vanilkou přecedím. Taky se dá drť přidat k moučkovému cukru v cukřence. Takhle zužitkuji celý vanilkový lusk.

Jinak, na wikipedii je docela pěkný výklad, jak to s tou vanilkou vlastně je.

kurz tkaní

Tak jsem se přihlásila na kurz tkaní. Narazila jsem na něj na fleru. Mám za sebou první hodinu a pokus o tkaní plátnové vazby. Začátek docela šel, ale ke konci se mi moje dílko nějak začalo rozlézat do stran. Prostě klasická začátečnická chyba.
No, jsem zvědavá, jak mi to půjde?!

když je podezřelé ticho

Takhle to dopadne, když jsou rodiče chviličku z dohledu a jejich potomek začíná s péčí o pleť a nevadí mu, že mastička se používá pro úplně jinou část jeho těla.

Beth Ditto

Beth Ditto je americká zpěvačka, punkerka a textařka ze skupiny Gossip, hrající nezávislý rock (indie rock). Beth Ditto je nepřehlédnutelná a má výborný hlas, nepoužívá deodoranty a neholí si podpaží (to musí být pro Američany velké společenské faux paux). Asi před rokem jsem na ni náhodou narazila na internetu při hledání oblečení větších velikostí . Pak už nebyl problém najít kapelu Gossip a Beth Ditto.



V Americe se našli někteří lékaři, kteří v souvislosti s Beth Ditto tvrdí, že je dobré, že se nestydí za své tělo, ale že by taky mohla ohrozit zdraví lidí propagací obezity. Takže podle nich by asi neměla vystupovat na veřejnosti, někde se schovat a pokud možno ani nevycházet?! To je absurdní!



 (Původně jsem tu měla vložené originál video, ale nahrávací společnost ho v naší zemi stopla, tak aspoň takto.)

Tahle kapela má "šťávu" a "vodpich" a pro mě to není takové to tupé tuf, tuf, či, nebo též se dá říci umtata, umtata.

povidla

Protože nejsem majitelkou švestkového sadu, tak již několik let dělám povidla z karlat. Někde jim říkají turančata, ale úplně správně to jsou durancie. U nás rostou mimo zahrady podél polní cesty a každý je tu má nejspíš za nějakou planou švestku. Mají výbornou chuť a dužina nejde oddělit od pecky.
Vždycky, když se karlata urodila, tak jsem pracně pižlala každou švestičku, abych se zbavila pecek a spousta dužiny pak skončila v odpadcích.

jahodová jitrnice

Pravda, možná je trochu po sezóně na tenhle fígl, ale za pár měsíců se může hodit. Před pár lety mi to poradil kolega z práce a funguje to bezvadně.

V papírnictví  koupíte plastová střívka na jitrnice, obstaráte si krystalový cukr, jahody, mísu, šťouchadlo na bramborovou kaši a pár gumiček. V míse rozšťoucháte jahody s cukrem a naplníte jimi obal na jitrnici. Oba konce jitrnice stáhnete gumičkou a dáte do mrazáku. Pak si můžete ukrojit libovolně velký kus mražených jahod a plastový obal odstraníte jako z kolečka salámu.

Jahody nemixuji, aby zůstaly i větší kousky jahod a v řezu měla jahodová jitrnice rustikální strukturu a bylo do čeho kousnout.

pečená rajčata s mozzarellou

Opět jednoduché, rychlé a velmi velmi jedlé.

Ingredience:

• rajčata nakrájená na větší kousky
• nakrájený česnek
• olivový olej
• ocet balsamico
• provensálské koření (nebo bazalka, nebo tymián, nebo dobromysl)
• trochu medu
• sůl
• mozzarella

Všechny suroviny dát do misky (bez mozzarelly), protřepat, nemíchat. Vlastně obráceně, promíchat, netřepat a nasypat do zapékací misky. Troubu předehřát na 180 stupňů a dát péci. Servírovat v zapékací misce nebo přendat na talíř, navrch nakrájet mozzarellu a sníst ještě teplé s chlebem nebo ciabattou.

Drobná poznámka na konec: tu mozzarellu jsem na rajčata nakrájela celou, ta troška na vrchu je kvůli focení, aby ta rajčata byla vůbec vidět.

těstoviny à la Italia

Tento pokrm je snadný, rychlý a poživatelný. Okoukala jsem ho od kamarádky, která se ho naučila od italského přítele.

Na jednu porci je potřeba:

• 2 větší rajčata (pokrájet na větší kousky)
• 1 větší stroužek česneku (nakrájený na plátky)
• trochu olivového oleje
• 2 kávové lžičky naložených kapar
• chilli paprička (sušená nebo čerstvá)
• čerstvá bazalka
• nastrouhaný parmezán (používám grand moravia)
• porce těstovin (uvařím, které máme zrovna doma, ale nejlepší jsou špagety)

Na olivovém oleji orestovat česnek, přidat rajčata, kapary, papričku a chvíli to všechno dusit dokud rajčata nepustí šťávu. Nakonec přidat natrhané lístky bazalky (když už je směs vypnutá). Těstoviny uvařit v dostatečně osolené vodě, dát na talíř, přelít rajčatovou omáčkou a posypat parmezánem. Toť vše. Nejdéle vždy trvá uvaření těstovin.

koláč tvaroh - kokos - ananas

Originální recept tohoto koláče mám z blogu dolcevita (Šárčina škola vaření) a už jsem ho, s úspěchem, několikrát dělala. Tentokráte jsem postrádala některé suroviny, tak jsem si recept upravila k obrazu svému. Myslím, že výsledek nebyl vůbec špatný.

Těsto:

• 250 g polohrubé mouky
• 125 g tuku (máslo, hera, zlatá haná)
• 125 g cukru moučka
• 1 vejce
• špetka soli

Náplň:

• 1 vanička tvarohu
• 2 vejce
• 100 g strouhaného kokosu
• 1 polévková lžíce vanilkového extraktu
• cukr krystal (cca 3 - 4 polévkové lžíce)
• trochu citrónové kůry
• plechovka ananasového kompotu (kolečka nebo nakrájené kousky)

Nejdříve připravit náplň (bez ananasu), aby se kokos pěkně "rozležel". Pak uhňácat těsto a nechat ho odpočívat v lednici. Těsto po kouskách vtlačit do formy, poklást ananasem a přes to nandat tvarohovo - kokosovou náplň a dát péct na 180 stupňů. Při podávání lehce zaprášit mletou skořicí.

Přiznám se, že moc nemusím listové těsto u těchto typů koláčů. Když se koláč upeče, je korpus z listového těsta moc tuhý. Domácí listové těsto by bylo asi lepší, ale to dělám jenom někdy na Vánoce na štrůdl.

Ještě jedna technická poznámka na konec. Příště bych do náplně přidala jedno vejce navíc, nebo trochu mléka, aby byla náplň krapet řidší, protože ji kokos dost zahustil.

mariánská pouť - pokračování

k pouti patří kolotoč

Před týdnem u nás, myslím úspěšně, proběhla Mariánská pouť a Trhy lidových řemesel. Myslela jsem, že zprávu podám hned po skončení akce, ale nějak jsem to nezvládla.

"rameno zákona" se také přišlo podívat

Zdá se, že tahle naše pouť se začíná lidem "zadírat pod kůži", protože návštěvníků bylo dost celý den. Doufám, že se z toho stane tradice už proto, že takovýchto akcí není tak mnoho, kde by řemeslníci nemuseli bojovat o přízeň vedle prodejců nevkusných kýčů všeho druhu s označením "made in Ch..a".

mariánská pouť

Již pár let u nás v obci probíhá Mariánská pouť a Trhy lidových řemesel. Pomalu se tato akce stává tradicí ne neznámou v okolí Kladna.  Loni to pro nás byla veliká sláva, protože se světila čerstvě dostavěná kaplička (ta původní byla v 70. letech minulého století zbourána) a přijel ji posvětit i sám pan kardinál Vlk.

svěcení kapličky
(ten bílý pruh vpravo je vyfocené ostění dveří)

Pan kardinál celebroval i mši na návsi před kapličkou
(dovnitř by se všichni opravdu nevešli)

Součástí poutě jsou také řemeslné trhy. Na naší pouti najdete opravdu jenom řemeslníky a žádný plastový šunt, vyrobený v Asii nebo trička s nevkusnými nápisy a obrázky.

košíkář pletl i na objednávku

Kdo jste v sobotu poblíž, přijďte se podívat a koupit si třeba něco pěkného pro sebe a své blízké.

cloudbusting

Píseň Cloudbusting, v překladu něco jako rozbíjení mraků nebo chytání mraků, je jedna z mích oblíbených. Nejspíš Tento cloudbuster byl Kate Bush a Terry Gilliamovi inspirací pro natočení klipu.



A ještě malá hádanka na závěr. Kdo hraje ve videoklipu otce - vynálezce?

krásný den

V pondělí mi přišel email od kamarádky s jednou fotografií bez komentáře. Ten, si myslím, není třeba. Tak se taky pobavte jako já.

 Mějte krásné dny i bez dvojitého vidění.

10 věcí...

Dnes jsem dostala od spřízněné bloggerky  Mokopy pozvánku do hry o 10 věcech, které mám ráda, které jsou mé oblíbené.
Mokopa má moc hezký blog "manu propria" o rekonstrukci fary a taky o hezkých věcech, které umí vyrobit a o krásných knihách a ...... a .......

Pokusím se vyjmenovat 10 oblíbených věcí, u kterých není dáno pořadí mé oblíbenosti. Je to jenom hra, která vás donutí se na chvíli zamyslet a popřemýšlet.

Takže:



1. růže stolistá (rosa centifolia)

moje růže stolistá

degustace

Tak jsem přemýšlela, kam zařadit tento příspěvek a nakonec to vyhrálo "něco na zub". Mohla bych založit nové téma - degustace, ale vlastně ochutnávání různých nápojů a pochutin je tu kvůli tomu, aby jsme se lépe orientovali v dobrotách a tudíž něčeho dobrého na zub.

Již bezmála 9 let chodím na degustace vín, které v Kladně pořádá  Milan Provazník. 

buďáky

Buďáky. Slovo, které jsem prvně slyšela před pár dny při kupování švestek a máku. V okolí Slaného a Kladna tak říkají velkým buchtám s mákem a švestkami. Základem jsou tři ingredience: kynuté těsto na koláče, mák a švestky. Prý je to výborné, lepší než švestkové koláče s mákem. Tak jsem do toho šla a napekla.

čerstvě upečené buďáky

Nejsem zrovna odborník na kynutá těsta. Nějaké si vždycky najdu v kuchařce, tentokrát to je ze "Sandtnerky" a zpracuje ho za mě domácí pekárna na chleba.

něco na dobrou noc...

Zavřete oči. Představte si že jste někde na západním pobřeží Bretaně, slyšíte moře, vítr a křik racků. Cítíte silnou mořskou vůni, ke které patří neodmyslitelně pach soli, ryb a mořských řas.
Nalijte si skleničku dobrého vínka a vychutnejte si chvilky klidu a pohody.

Bran - Gavotte des montagnes:

naše "modelka"

Máme doma modelku Zuzanku. Má nádherně zlatavou hřívu, moc nebaští a ráda se parfémuje.

Zuzanka

 
Její oblíbené vůně by se daly zařadit do kategorie "natural". Které že to jsou? Tak úplně nejraději má takzvanou "old fish", kterou snadno najde cestou kolem rybníka. Jednou na ni narazila i uprostřed louky, vzdálené několik set metrů od vodní plochy (asi nějaký dravec ztratil večeři pro své ratolesti). Tuto uleželou, ba přímo hnilobnou vůni nejraději aplikuje na šíji a krk. Ani zády nepohrdne.
Dalšími favority mezi vůněmi jsou kobylince a moč černé zvěře (asi divočáků). Ty sice nemají takovou údernost při setkání s vaším nosem, ale taky to stačí. I pěkně uleželá posekaná tráva, která už skoro teče není špatná, když je nouze.

Zuzanka při chytání bronzu

 BAHNO, bahenní koupele, tak to je parádička. Akorát musíte včas vystihnout okamžik "deaplikace", který následuje téměř těsně za aplikací bahna a prchnout do bezpečné vzdálenosti.
Tak tohle, jako správná modelka, miluje naše Zuzanka.

Zuzik těsně po bahenní koupeli

samosběr broskví

vlastnoručně načesané broskve

Kousek za Slaným je oblast plná ovocných sadů, kde se pěstují jablka, hrušky, třešně, višně, švestky, broskve a určitě ještě něco navíc jako třeba mák a býval i kmín. Občas u sadařů bereme ovocné mošty z nedaleké moštárny. Pravidelně nakupujeme jablka a mák.

Letos jeden sadař udělal i samosběr broskví, což je bezvadné, protože nikdo mi ty broskve nenačeše líp než já sama. Navíc ovoce je opravdu čerstvé a za 15 kč za kilo, no nekupte to. Za necelou půlhodinku jsme s manželem načesali kolem 18 kg nádherných velkých broskví, pouze jsme si museli dávat pozor na vosy a včely, kterým broskve moc chutnaly.

cca 18 kg broskví

Aby to nebylo jenom o sběru broskví, tak přidám recept na broskvový kompot, jak ho děláme u nás doma.

Na 1 litr nálevu:

• 200 g cukru
• kousek skořice
• pár hřebíčků
• kousek citrónové kůry
• kousek vydlabaného vanilkového lusku (ten mi vždycky zůstane, když potřebuji do pečení jenom ta zrníčka, na 3 litry nálevu dám tenhle jeden lusk)
• 1 čajová lžička kyseliny citrónové (NE vrchovatá, ale zarovnaná)
• oloupané, rozpůlené broskve

Vodu svařit s kořením a cukrem, dát broskve do sklenic, zalít nálevem a zavařit při 75 stupních 15 minut. Po vytažení sklenice otočit dnem vzhůru, které tečou, dotáhnout a znovu dát dnem nahoru a nechat takto vychladnout.

Před chvilkou jsem dodělala poslední kompoty a nemohu se na broskve ani podívat.