buďáky

Buďáky. Slovo, které jsem prvně slyšela před pár dny při kupování švestek a máku. V okolí Slaného a Kladna tak říkají velkým buchtám s mákem a švestkami. Základem jsou tři ingredience: kynuté těsto na koláče, mák a švestky. Prý je to výborné, lepší než švestkové koláče s mákem. Tak jsem do toho šla a napekla.

čerstvě upečené buďáky

Nejsem zrovna odborník na kynutá těsta. Nějaké si vždycky najdu v kuchařce, tentokrát to je ze "Sandtnerky" a zpracuje ho za mě domácí pekárna na chleba.

něco na dobrou noc...

Zavřete oči. Představte si že jste někde na západním pobřeží Bretaně, slyšíte moře, vítr a křik racků. Cítíte silnou mořskou vůni, ke které patří neodmyslitelně pach soli, ryb a mořských řas.
Nalijte si skleničku dobrého vínka a vychutnejte si chvilky klidu a pohody.

Bran - Gavotte des montagnes:

naše "modelka"

Máme doma modelku Zuzanku. Má nádherně zlatavou hřívu, moc nebaští a ráda se parfémuje.

Zuzanka

 
Její oblíbené vůně by se daly zařadit do kategorie "natural". Které že to jsou? Tak úplně nejraději má takzvanou "old fish", kterou snadno najde cestou kolem rybníka. Jednou na ni narazila i uprostřed louky, vzdálené několik set metrů od vodní plochy (asi nějaký dravec ztratil večeři pro své ratolesti). Tuto uleželou, ba přímo hnilobnou vůni nejraději aplikuje na šíji a krk. Ani zády nepohrdne.
Dalšími favority mezi vůněmi jsou kobylince a moč černé zvěře (asi divočáků). Ty sice nemají takovou údernost při setkání s vaším nosem, ale taky to stačí. I pěkně uleželá posekaná tráva, která už skoro teče není špatná, když je nouze.

Zuzanka při chytání bronzu

 BAHNO, bahenní koupele, tak to je parádička. Akorát musíte včas vystihnout okamžik "deaplikace", který následuje téměř těsně za aplikací bahna a prchnout do bezpečné vzdálenosti.
Tak tohle, jako správná modelka, miluje naše Zuzanka.

Zuzik těsně po bahenní koupeli

samosběr broskví

vlastnoručně načesané broskve

Kousek za Slaným je oblast plná ovocných sadů, kde se pěstují jablka, hrušky, třešně, višně, švestky, broskve a určitě ještě něco navíc jako třeba mák a býval i kmín. Občas u sadařů bereme ovocné mošty z nedaleké moštárny. Pravidelně nakupujeme jablka a mák.

Letos jeden sadař udělal i samosběr broskví, což je bezvadné, protože nikdo mi ty broskve nenačeše líp než já sama. Navíc ovoce je opravdu čerstvé a za 15 kč za kilo, no nekupte to. Za necelou půlhodinku jsme s manželem načesali kolem 18 kg nádherných velkých broskví, pouze jsme si museli dávat pozor na vosy a včely, kterým broskve moc chutnaly.

cca 18 kg broskví

Aby to nebylo jenom o sběru broskví, tak přidám recept na broskvový kompot, jak ho děláme u nás doma.

Na 1 litr nálevu:

• 200 g cukru
• kousek skořice
• pár hřebíčků
• kousek citrónové kůry
• kousek vydlabaného vanilkového lusku (ten mi vždycky zůstane, když potřebuji do pečení jenom ta zrníčka, na 3 litry nálevu dám tenhle jeden lusk)
• 1 čajová lžička kyseliny citrónové (NE vrchovatá, ale zarovnaná)
• oloupané, rozpůlené broskve

Vodu svařit s kořením a cukrem, dát broskve do sklenic, zalít nálevem a zavařit při 75 stupních 15 minut. Po vytažení sklenice otočit dnem vzhůru, které tečou, dotáhnout a znovu dát dnem nahoru a nechat takto vychladnout.

Před chvilkou jsem dodělala poslední kompoty a nemohu se na broskve ani podívat.

na Točníku

královský palác na 3. nádvoří

Kousek za Berounem na dálnici D5 je zřícenina hradu Točník a Žebrák. Tento víkend byl na královském hradě Točník bohatý program - znáte to: šermíři, divadlo pro děti, středověká hudba, jarmark, nějaká ta krmě, jízda na koni a sokolník.

2. nádvoří

Tri Yann

"Tri Yann" je bretaňská kapela z Nantes (do roku 1941 bylo Nantes a okolí součástí regionu Bretaň), která vznikla už v roce 1970. Hlavní protagonisté jsou Jean-Louis Jossic, Jean Chocun a Jean-Paul Corbineau. Všímavější čtenář možná teď zaregistroval, že křestní jméno Jean se objevuje u všech tří muzikantů a tímto se dostáváme opět k názvu kapely - bretaňsky Jean se řekne Yann.
Tri Yann se při koncertech oblékají do pěkně "švihlých" kostýmů. Je to jejich image.
Jejich nejznámější píseň je "La jument de Michao" a "Dans les prisons de Nantes".





Tady  je ještě jedna verze písně Dans les prisons de Nantes v trochu jiném aranžmá.

Do třetice bude moje oblíbená píseň o mladém muži, který musí odejít sloužit na tři roky francouzskému králi.



Ta poslední píseň mě osobně zvedá ze židle a pěkně se mnou šije. A co to dělá s vámi....?!

jogurtový koláč s ovocem

Tenhle koláč je opět rychlovka. Nejvíc práce dá příprava ovoce. Lze použít meruňky, jablka, švestky, broskve, jahody,.... Já jsem na koláč naházela nakrájené broskve i se šlupkou.

Těsto:

• 1 kelímek jogurtu
• 1 kelímek krystalového cukru
• 1/2 prášku do pečiva
• 2 vejce
• 1 polévková lžíce vanilkového extraktu nebo 1 vanilkový cukr, který pak bude součástí celkového množství cukru
• špetka soli
• 2 kelímky polohrubé mouky

Navrch těsta:

• broskve nakrájené na kousky
• skořicový cukr 
• polévková lžíce cukru
• drobenka

Všechny ingredience kromě mouky smíchat dohromady, pak přidat mouku, těsto nalít na vymazaný a vysypaný plech (já jsem použila kameninovou formu). Na těsto naházet v hojném množství broskve, posypat je skořicí cukrem a drobenkou. Péct při 180 stupních dorůžova. Tohle jogurtové těsto není dobré nechávat v troubě déle než je nutné, protože pak tak jako "zgumovatí".

na Hamousově statku

dvůr statku

Na Hamousově statku pečou každou sobotu chléb v pořádné peci a při větších akcích tu pečou i koláčky - takové ty svatební, které jsou na ochutnání pro návštěvníky.

pec na chleba

V půlce července tu bývá "Šafářův dvoreček" a v prosinci "Advent na statku". Při těchto příležitostech bývá připravený program a přijdou si na své děti i dospělí.

tak trochu jiná Zlatovláska

Divadelní představení Zlatovlásky se dětem určitě líbilo, soudě dle častého smíchu.

drumbeny

Všichni přítomní si mohli zabubnovat na drumbeny a mohli na nich též  posedět při divadelním představení.

Hamousův statek: pohled z ulice

Statek je ukázkou krásné lidové architektury, kde vše mělo svoje místo a svůj řád a štěstím je, že nebyl výrazně poznamenán "citlivou rukou" let minulých.

tvarohovo-citrónový koláč

Tenhle koláč je hrozně jednoduchý. Zamíchat, nalít do formy, dát do trouby. Nic složitého. Originální recept je z 1/2 kg tvarohu, 1/4 kg másla, 1/4 kg cukru, 4 vejce, 1/2 prášku do pečiva, 1 citrónu (nastrouhaná kůra + šťáva), 1 vanilkový cukr, 1+1/2 sáčku vanilkového pudinku. Trochu jsem si upravila poměr použitých surovin:

• 500 g tvarohu
• 125 g másla (hery, zlaté hané,...)
• 200 g cukru
• 3 vejce
• 1/2 prášku do pečiva
• 1 citrón (kůra + šťáva)
• 1 vanilkový cukr
• 2 sáčky vanilkového pudinku

Vše se smíchá dohromady a nalije do vymazané a vysypané koláčové formy. Koláč peču při 180 stupních dorůžova.  Někdy utřu změklý tuk s cukrem a pak přidám ostatní ingredience a někdy tuk rozehřeji a nechám trochu vychladnout a pak přidám k již zamíchaným ingrediencím.

Recept máme až ze vzdáleného Rostocku, kde jsme měli přátele. Je to taková moje vzpomínka na prázdniny u Baltu. V Rostocku se mi moc líbilo a doufám, že se tam ještě někdy podívám.

pomerančové madlenky - madeleines

Madlenky jsou francouzské piškotové pečivo, pocházející z Lotrinska. Pravděpodobně se jmenují podle Madeleine Paulmier, která je pekla svrženému polskému králi Stanislavu Leszczynskému. Král byl v azylu v Paříži, kde žila jeho dcera Marie, která byla provdána za francouzského krále Ludvíka XV.
Na internetu je spousta receptů na toto výborné pečivo. Já jsem si základní recept vypůjčila z olivové kuchařky.

madlenky pečené v bélešniku

 Ingredience:

• 100 g rozpuštěného másla
• 100 g cukru krystal
• 100 g hladké mouky
• 2 vejce, nejlépe domácí
• 1/2 prášku do pečiva
• špetka soli
• nastrouhaná kůra z pomeranče
• pomerančový likér (asi tak 1 panáka), použila jsem cointreau

Cukr, vejce, sůl a kůru vyšlehat do pěny (cca 5 minut). Pak vmíchat mouku s práškem do pečiva. nakonec přidat rozehřáté a vychladlé máslo. Těsto dát na pár hodin do lednice.
Madlenky jsem pekla ve vymazaném a vysypaném bélešniku. Jinak se používá speciální forma, něco jako forma na muffiny. Taky se dají madlenky péct ve formičkách na medvědí tlapky.
V bélešniku jsou menší důlky, takže těsta je méně a asi z toho důvodu se nevytvořil na jednotlivých madlenkách hrbolek. Nicméně byly moc dobré.

madlenky a mejlův stojánek

Bélešnik a stojánek na servírování, který je talíř a váza v jednom, vyrábí hrnčíř mejla. Mejla dělá na hrnčířském kruhu také nádherné formy na bábovky, ve kterých se bezvadně peče (mám několik menších bábovkových forem). Takže vřele doporučuji.

anagramy

Už jste někdy přemýšleli, co by mohlo vzniknout za slovní spojení z vašeho jména? Nejspíš asi ne. Pokud vás to teď začalo zajímat, mrkněte na stránky nomen omen a hned budete vědět jak si stojíte. Tak neváhejte a zadávejte jména a příjmení celého příbuzenstva a uvidíte, že se i pobavíte.

kačer

kačer kráčí po vodě

Tahle fotografie rozhodně není fotomontáž. Při procházce k rybníku, jsme narazili na tohohle vykračujícího si kačera. Přilákali jsme ho blíž na hozený kousek chleba. Teď je sice léto a tohle jsou fotky, pořízené 3. února 2008, ale to snad tak moc nevadí.

výlet do Míšně

Pokud žijete v blízkosti dálnice D8, určitě si udělejte výlet do Míšně. Z Ústí nad Labem to trvá něco málo přes hodinu.
Míšeň je všem známa manufakturou na porcelán. A taky má jednu svoji zajímavost a tou je "fummel". Tuto specialitu pečou v Míšni z nudlového těsta a můžete si ji koupit v každém pekařství. Pokud si ho koupíte, moc nepočítejte s tím, že ho domů dovezete vcelku.

míšeňský fummel

Kde se ten fummel vzal? Saský kurfiřt míval posla, který byl pěkný opilec a místo doručování listin, nejspíš vysedával po hostincích. Kolem Míšně začíná vinařská oblast, takže vínko si mohl dát skoro na každém rohu. Po nějaké době toho měl kurfiřt tak akorát dost a k doručovaným listinám nechal přibalit i fummel, který mu vymyslel místní pekař. Když dorazil posel s rozbitým fummelem, věděl kurfiřt, že si posel přihnul a bylo zle. A nemyslete si, že fummel je taková malá šišatá kobliha. Fummel je poměrně velký a nafouknutý a hrozně křehký, velký je asi jako půlkilový bochník chleba.

librový koláč - pound cake - quatre-quarts

Librový koláč je tradiční dobrota z Británie. Princip spočívá v tom, že všeho je libra (cca 500 g). Originální recept se skládá ze čtyř surovin - libra mouky, libra cukru, libra másla a 8 vajec. Pokud nezachováte poměr 1: 1: 1: 1, tak neupečete librový koláč, ale piškot. Tento druh pečiva je také oblíbený ve Francii, hlavně v Bretani, kde se mu říká quatre - quarts (čtyři čtvrtiny) a peče se z 250 g mouky, 250 g cukru, 250 g másla a 4 vajec.
Původní recept obsahoval pouze ty 4 základní suroviny. Později se začalo přidávat droždí nebo prášek do pečiva, sušené ovoce, čerstvé ovoce, šťáva a kůra z citrusů, likéry a dezertní vína,.........

Tady je recept, který jsem použila, ale s výsledkem jsem nebyla moc spokojená.

• 250 g změklého másla
• 250 g cukru krupice
• 250 g polohrubé mouky
• 4 domácí vajíčka (mají krásně žluté žloutky)
• 1 polévková lžíce vanilkového extraktu
• kůra z 1 citrónu
• 2 čajové lžičky sušeného droždí
• červený rybíz (asi menší miska)

Ušlehat máslo s cukrem, pak pomalu přidávat vejce, vanilkový extrakt a citrónovou kůru. Nakonec se vmíchá mouka s droždím. Troubu předehřát na 180 stupňů. Forma na biskupský chlebíček se vymaže máslem a vysype moukou. Polovinu těsta nalít do formy, dát vrstvu rybízu (ne až do krajů) a překrýt druhou polovinou těsta. Péct cca 1 hodinu, ale je třeba zkoušet stav koláče špejlí. Když by se moc rychle nahoře připaloval, je dobré ho zakrýt alobalem (ke konci zase alobal sundat).
Nevím, co jsem zvrtala, ale koláč se ani nehnul. Nevyběhl ani o centimetr, takže vypadal jako sražený. Jinak chuťově byl výborný. Rybíz mu dodal pikantní příchuť.
Už jsem ho pekla jednou, ale s práškem do pečiva. Jakou jsem použila mouku si nepamatuji, ale asi hladkou. To byl možná důvod mého nynějšího nezdaru - mouka a droždí.
Doporučuji nedávat místo másla jiný tuk, protože chuť másla je chuť másla, tu nic nenahradí.

osamělá kráska

Takhle krásně kvete zeď na Hamousově statku ve Zbečně.

tři oříšky pro...

Tyhle oříšky budou na podzim určitě pro veverku.

žemlovka alias zemlbába

Žemlovka, nebo též zemlbába je prostě klasika. Ve školních jídelnách jsem ji nesnášela, protože při každém soustu člověk narazil na kousky jádřince i s jadérky a rozinek v ní bylo pomálu.
Název žemlovka je celkem jasný, ale kde se vzala zemlbába. Pravděpodobně to bude od německého slova semmel = žemle a tím pádem jsme se opět dostali k žemlovce.
Zemlbábu  (tomuto názvu dávám přednost) mám nejraději v klasickém provedení : jablka, rozinky, skořice, cukr, máslo, mléko, vejce a veka (housky, rohlíky). Peču ji v keramických nebo kameninových pekáčích, které hojně vymažu máslem. Na dno se dá vrstva krajíčků veky, namočených v mléce s vejcem a vanilkovým extraktem. Pak přijde vrstva nastrouhaných jablek, rozinky, skořice a trochu cukru. Ovocná vrstva se překryje opět namočenou vekou v mléce, posype trochu cukrem a na každý krajíček se dá trocha másla. Když je nás víc dám ještě jednu vrstvu jablek a uzavřu ji namočenou vekou posypanou cukrem a vločky másla. Pokud zůstane nějaké mléko, naliji ho do pekáče, rozhodně nevylévám. Troubu předehřát na 180 stupňů a čekat, a čekat,...Skoro se to nedá vydržet, když to začne z trouby vonět.

pečená cuketa

Cuketa se dá připravovat na desítky způsobů, na slano, na sladko, dají se jíst její květy a i jako rostlina nevypadá vůbec špatně.
Nevím proč, ale zatím se mi nezdařily "bramboráky" a nějaké ty sladké varianty.
Na pečenou cuketu je třeba olejová marináda, parmezán (Grand Moravia) a sušená šunka (jde to i bez ní).

Marináda:

• olivový olej
• sůl (přiměřeně - slaný je sýr i šunka)
• prolisovaný česnek
• mletá uzená paprika

Na posypání:

• strouhaný parmezán
• nakrájená schwarzwaldská šunka

Cukety podélně rozkrojit na 4 plátky (používám ty malé cukety a ne ty přerostlé obry), potřít po obou stranách marinádou a dát do trouby. Za chvilku, když už se cuketa začíná péct, ji poházet šunkou a parmezánem a čekat na dopečení. Příloha může být bageta, houska, veka, ale já mám ráda chleba, který dám nakrájený na chvilku do vypnuté a vyhřáté trouby.
Do olejové marinády na cuketu se mohou dát místo papriky i bylinky - tymián, bazalka, rozmarína. Mohou být s drceným pepřem a s drcenou chilli papričkou (to jsem dělala pouze jednou a myslela jsem, že snad chytnu - víc jak jedno sousto jsem nespolkla, asi jsem to s chilli i s pepřem trochu přehnala. Na druhou stranu nikdy z marinády nevynechám česnek.

myčák

Tak tenhle myčák měl skončit "ve šrotu", ale neskončil. Takhle jsem si to vymyslela a manžel tu moji představu realizoval.

Po vytažení přední části získám další pracovní plochu a po zvednutí pultu mám na dosah různé mlýnky - na mák, na maso, na strouhanku a ořechy a taky několik válečků na těsto, přesně tři dřevěné a jeden nerezový.

Vůbec mi není jasné, jak se ty všechny válečky dostaly do mé domácnosti. A to jsem už jeden věnovala kamarádce.

barevné krabičky na dětské poklady

 Před pár lety jsem, už ani nevím od koho, dostala zbytky samolepicích fólií, které se používají na výrobu reklamních cedulí. Dlouho jsem nevěděla jak je použiji. Nakonec jsem pro synka polepila dvě krabičky na drobnosti.

Musím říci, že mě ta koláž bavila. Na některých fóliích bylo dokonce i několik písmen, z nichž jsem některá použila jako monogram a některá jako dekor.