jablkový koláč

Čas od času peču staroanglický jablkový koláč, který je výborný a myslím, že se nedá zkazit. Recept jsem našla v "dadalově kuchařce" , která je plná receptů na vše možné a dalších informací ze světa gastronomie i domácích kuchyní.

Koláč peču v keramické formě, která má průměr 28 cm, takže jsem si množství ingrediencí na těsto upravila dle potřeby. Také náplň není přesnou kopií z původního receptu.

naše neurotická Honzina

Naše kočka Honzina, Honzík, Honzajz je hrozně neurotická. Každý, zdánlivě divný pohyb, ji rozhodí a vyžene ven, ale největší příkoří se jí stalo, když do rodiny přibyla Zuzana a Čert I a Čert II.

To jsme si dovolili moc! Několik měsíců trucovala a zdržovala se pouze v předsíni. Dál jsme ji nedostali. Když usoudila, že ta doba na naše "vytrestání" je dostatečně dlouhá, začala pomalu navštěvovat i jiné části domu a lehat si na svá oblíbená místa, pokud na nich ovšem neležel Čert. To pak s brbláním opět vylítla ven a ani magická věta "Honzí, DOBRŮTKA!" ji nenalákala zpět.

A jsme u toho. Co to je ta DOBRŮTKA. Tak to je bílý jogurt, nejlépe Hollandia, zrající přímo v kelímku. Jednou jsme jí koupili, jsme si dovolili koupit, jogurt levný. Byl takový trochu řídký, chuťově nevyvážený. Co si budeme nalhávat, byl hnusný a to zvíře to nežralo. S velmi hlasitým brbláním si nás přeměřila pohledem a zmizela na několik hodin ven.

Svoji přízeň nám projevuje pouze, když ona chce. To se pak uvelebí na pracovní stůl mezi klávesnici a vaši osobu a packou vám šťouchá do ruky, která drží myš, protože si nemáte co hrát s tou věcí, ale pěkně ji hladit a občas podrbat. Když už jste celý ztuhlý, protože jste Honzíka nechtěli vyrušit nějakým nepředloženým pohybem, aby se nevylekala a chcete dělat něco na počítači, tak stačí trochu rychleji hnout s rukou a číča s kočičím brbláním seskočí na zem, jde si kecnout před ledničku a začne srdceryvně mňoukat. To je pro vás signál, že kočička neměla už dvě hodiny svoji oblíbenou dobrůtku a vy se zvednete a jdete jí ten jogurt dát do misky.

A takhle to s naší Honzou chodí denně. Ale jinak je to stejně legrace s těmi zvířaty.

Jestli se chcete pobavit na téma "kočka v domácnosti", tak tady a tady a ještě tady  jsou  vtipně a s trochou nadsázky, popsány trampoty páníčků a jejich kočičích mazlíčků.

kančí guláš se šesti

Moje kamarádka mi volá zásadně v neděli večer, zda nechci srnce (to bylo loni) nebo kance (to bylo letos). Podotýkám, že se nejedná třeba o jednu kýtu, ale rovnou o celou zvěř. Myslíte si, že si už dáte nohy pěkně na štokrdle a budete relaxovat a místo toho porcujete vysokou. To se stalo někdy před měsícem. Ale stojí to za to.

kurz tkaní - kepr

Šla jsem do kepru. Zprvu se zdálo, že to bude nepřekonatelný problém, ale nakonec to šlo.
Pro laiky, mezi které se počítám, je docela jasné popsání keprové vazby na wikipedii. Dočetla jsem se tam, že džínovina je vlastně kepr a šla jsem si to hned zkontrolovat. Bylo to tak, jasně jsem tam tu vazbu viděla.
Opět jsem tkala na tvrdých papírových deskách. Příště už bude něco na rámu, na který jsem si zakoupila potřebná dřeva v prodejně výtvarných potřeb. Teď ještě dát rám dohromady a zatlouct hřebíčky.

Tohle je můj výtvor kepru (asi k1/2 nebo k2/1) z lícové strany:

Tady je kepr z rubové strany:

Dokonce se mi podařilo nějak napojit útkovou nit bez uzlíků.

Velikost tohoto výtvoru je asi 12 cm/15 cm, takže taková podložka pod hrnek nebo pod mobil, aby při zvonění necestoval po stole.

domácí vanilkový cukr

Blíží se Vánoce a tím pádem i příprava a pečení cukroví, vánoček, štol a dalších dobrot, které se neobejdou bez vanilkového cukru.
Já si vyrábím vanilkový cukr běhen celého roku. Vanilka není zrovna levná ingredience, určitě ne tady, a tak si ji čas od času koupím přes ebay.

Na vanilkový cukr je třeba 5 vanilkových lusků, 1 kg krystalového cukru, kuchyňský robot a síto.

Lusky pokrájím na menší kousky a chvilku je mixuji. Pak přidám trochu cukru a mixuji je společně. Dávku cukru za chvilku přeseji do mísy, zbylé kousky vanilky vrátím do mixéru s další částí cukru. Tento proces opakuji až do vyčerpání cukru. V sítu zbude trochu vanilkové drtě ke které lze přidat již vyrobený cukr a mixovat a prosívat až do úplného vyčerpání vanilky a to je tedy taky docela vyčerpávající. Já ten zbyteček dám do skleničky od marmelády a když potřebuji vanilkové aroma třeba u svařeného vína nebo mléka, tak tam přidám trochu a pak víno s kořením nebo mléko s vanilkou přecedím. Taky se dá drť přidat k moučkovému cukru v cukřence. Takhle zužitkuji celý vanilkový lusk.

Jinak, na wikipedii je docela pěkný výklad, jak to s tou vanilkou vlastně je.

kurz tkaní

Tak jsem se přihlásila na kurz tkaní. Narazila jsem na něj na fleru. Mám za sebou první hodinu a pokus o tkaní plátnové vazby. Začátek docela šel, ale ke konci se mi moje dílko nějak začalo rozlézat do stran. Prostě klasická začátečnická chyba.
No, jsem zvědavá, jak mi to půjde?!

když je podezřelé ticho

Takhle to dopadne, když jsou rodiče chviličku z dohledu a jejich potomek začíná s péčí o pleť a nevadí mu, že mastička se používá pro úplně jinou část jeho těla.

Beth Ditto

Beth Ditto je americká zpěvačka, punkerka a textařka ze skupiny Gossip, hrající nezávislý rock (indie rock). Beth Ditto je nepřehlédnutelná a má výborný hlas, nepoužívá deodoranty a neholí si podpaží (to musí být pro Američany velké společenské faux paux). Asi před rokem jsem na ni náhodou narazila na internetu při hledání oblečení větších velikostí . Pak už nebyl problém najít kapelu Gossip a Beth Ditto.



V Americe se našli někteří lékaři, kteří v souvislosti s Beth Ditto tvrdí, že je dobré, že se nestydí za své tělo, ale že by taky mohla ohrozit zdraví lidí propagací obezity. Takže podle nich by asi neměla vystupovat na veřejnosti, někde se schovat a pokud možno ani nevycházet?! To je absurdní!



 (Původně jsem tu měla vložené originál video, ale nahrávací společnost ho v naší zemi stopla, tak aspoň takto.)

Tahle kapela má "šťávu" a "vodpich" a pro mě to není takové to tupé tuf, tuf, či, nebo též se dá říci umtata, umtata.

povidla

Protože nejsem majitelkou švestkového sadu, tak již několik let dělám povidla z karlat. Někde jim říkají turančata, ale úplně správně to jsou durancie. U nás rostou mimo zahrady podél polní cesty a každý je tu má nejspíš za nějakou planou švestku. Mají výbornou chuť a dužina nejde oddělit od pecky.
Vždycky, když se karlata urodila, tak jsem pracně pižlala každou švestičku, abych se zbavila pecek a spousta dužiny pak skončila v odpadcích.

jahodová jitrnice

Pravda, možná je trochu po sezóně na tenhle fígl, ale za pár měsíců se může hodit. Před pár lety mi to poradil kolega z práce a funguje to bezvadně.

V papírnictví  koupíte plastová střívka na jitrnice, obstaráte si krystalový cukr, jahody, mísu, šťouchadlo na bramborovou kaši a pár gumiček. V míse rozšťoucháte jahody s cukrem a naplníte jimi obal na jitrnici. Oba konce jitrnice stáhnete gumičkou a dáte do mrazáku. Pak si můžete ukrojit libovolně velký kus mražených jahod a plastový obal odstraníte jako z kolečka salámu.

Jahody nemixuji, aby zůstaly i větší kousky jahod a v řezu měla jahodová jitrnice rustikální strukturu a bylo do čeho kousnout.