nadčasový sonet 66

Morální marast jednotlivých dob minulých, současných i budoucích se asi zas tak moc nemění a ten William to musel vědět.
Sonet 66 je můj nejoblíbenější a pokaždé, když si ho čtu, si říkám, jak je možné, že na pár řádcích je vystiženo tak moc toho, co trápí jednu generaci za druhou.
Překladů do češtiny je 13. Mě se nejvíc líbí ten od Martina Hilského.
  
Martin Hilský, 1992

Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak pýchou dme se pouhý parazit,
jak pokřiví se každá čistá věc,

jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak sprostota se sápe na slušnost,
jak blbost na schopné si bere bič,

jak umění je pořád služkou mocných,
jak hloupost zpupně chytrým poroučí,
jak prostá pravda je všem prostě pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.

Znaven tím vším, já umřel bych tak rád,
jen nemuset tu tebe zanechat.

moje malá Odula

barokní kráska Mariánská Týnice

Už je to pěkně dlouho, co jsem sem dala nějaký příspěvek. Pokusím se trochu polepšit a protože je doba dovolených, tak jsem si vzpomněla, že před cca třemi lety jsme podnikli výlet do kláštera v Plasech  a na Mariánskou Týnici.
Tyto dvě stavby mají společného jmenovatele a tím je architekt Jan Blažej Santini Aichel.
Santiniho stavby jsou, dle mého mínění, nádherné. Nebudu se tu rozepisovat o geniálním architektovi a o jeho díle (ostatně vše možné se dá nalézt na internetu), ale zkusím vás navnadit k výletu za Santinim několika fotografiemi.

Nakonec si neodpustím dát sem obrázek mého oblíbeného stavebního prvku, který dokázal Santini bravurně zkonstruovat.

Schodiště - klášter Plasy

 Tomu říkám "ladné křivky" v architektuře.