odkaz

Mám pocit, že moje příspěvky do blogu na téma "vaření" jsou ve výrazné převaze vůči ostatním tématům. Rozhodla jsem se, že jim věnuji samostatný blog, abych to tu "nezaplevelila" různými kulinářskými pokusy.

Všechny příchozí zvu do svého nového světa (snad) jednoduchého vaření.

http://simplcookblog.blogspot.com/

pečená jablka s jemným piškotem

Původně jsem chtěla tento dezert nazvat "pečená jablka pod piškotovou peřinou", ale přišlo mi to jako úporná snaha o originalitu, tak jsem od toho upustila.
Mám ráda všechny ty koláče, kde je na dně zapékací mísy hromada ochuceného ovoce se šťávou a navrch nějaké to těsto nebo drobenka. Koláč se jí lžící a ještě se dá nakonec servírovat s kopečkem zakysané smetany nebo vanilkové zmrzliny.

Dneska jsem koláč rozdělila hned v zárodku na šest porcí (pekla jsem ho v jednotlivých zapékacích mističkách). Trochu jsem podcenila šťavnatost jablek, takže nakonec ta trocha ovocné šťávy nepřežila proces pečení a vypařila se. Doporučuji předem jablka podlít vodou tak, aby bylo dostatek šťávy, přidat kousek másla a cukr a chvilku podusit, pak rozdělit do mističek, nebo dát do jedné větší zapékací formy.

design za hubičku

Občas juknu na stránky ikeahackers, kde je k vidění, co vše lze upravit a vyrobit z Ikea výrobků.
Dnes jsem tam narazila na Pascala Ansona, britského designera, který vtipným způsobem předvádí své levné designové nápady na you tube.
Máte kašmírový svetr, který dosloužil, byl dosti drahý a vy se s ním nechcete rozloučit? Žádný problém! Tady  vám Pascal ukáže, co s ním.
Chcete zajímavou kuchyň, nemáte dost finančních prostředků, Pascal vám ukáže, jak na to. Problém je pouze v tom, že u nás je vše příšerně drahé a pořídit bazarové  skříňky na celou kuchyň za pár stovek, dvířka po 30 Kč (libru za jedny) je prakticky nemožné.
Přesto se na videa podívejte, myslím, že to docela stojí zato a pochopíte o co jde i přes případnou neznalost angličtiny.

A tohle mě docela dostalo :-))

jednoduchý jablkový koláč

Šla mi huba, pardon pusa, šejdrem a teď co s tím? Mám ráda recepty, které jsou snadné, rychlé a výsledek je více než uspokojivý. Jeden takový recept mám (originál je zde), který splňuje všechna daná kriteria, ale který jsem si krapet upravila dle momentální situace, nálady a stavu zásob.

Tak směle do toho!

•  4 oloupaná a na kousky nakrájená kyselejší jablka (dovedu si představit i hrušky, meruňky, jahody,...)

sypké ingredience:

• 2 1/5 hrnku polohrubé mouky
• 1/2 hrnku cukru krystal
• 1 polévková lžíce prášku do pečiva
• 1 polévková lžíce mleté skořice
• 2 polévkové lžíce vanilkového cukru
• 1/4 čajové lžičky soli

tekuté ingredience:

• 2 1/5 hrnku podmáslí, má tam být 1 1/2
• 2 vejce
• 1/4 kostky rozpuštěného, zchladlého másla (hery)

V jedné míse smíchat sypké ingredience, ve druhé míse tekuté ingredience. Pak tekutinu vlít k sypkým přísadám a promíchat, ale nepřemíchat. Nakonec přidat nakrájená jablka.
Troubu předehřát na 180 stupňů, pečící nádobu vyložit pečícím papírem.
Péct cca 35 minut.

Koláč nějak rychle "sublimoval" a já už nestihla udělat fotku kousku koláče na talířku.

"venkovské" návleky na ruce

Tak se nám to počasí nějak "odkrásnilo" a tyhle návleky se možná ještě užijou.
Protože mi došly tenké bavlněné příze na síťovky, rozhodla jsem se při háčkování využít zbytky vln a "umotat" zase něco praktického. Někde na internetu jsem zahlédla háčkované návleky, ale chyběl návod. Nakonec jsem to nějak zvládla i bez něj. Tyhle návleky nejsou nic subtilního někam do města, ale pořádné mohutné návleky, které se v sychravém počasí hodí třeba na vycházku se psem do lesa nebo k rybníku.
Háčkovala jsem krátké sloupky do obdélníku, který má nesymetricky umístěný otvor pro palec. Nakonec jsem to na hřbetě (míněno v místě hřbetu ruky) sešila háčkováním řetízku, nebo takového napůl krátkého sloupku.
Návleky se líbily mé mamince, tak jsem jí je dala, takže teď udělám ještě jedny sobě.

trocha retra neuškodí

Na můj stav, či momentální rozpoložení, přesně pasuje přísloví "nouze naučila Dalibora housti". S ortézou na koleni a nemožnosti sedět na židli u stolu jsem se dostala do stavu, že už nevím co bych tak dělala... Přečetla jsem několik knih, čučím na internet kde je spousta blogerské rukodělné činnosti, kterou ve většině případů neovládám a nebo ovládám, ale ve stavu bezortézovém.

Nejjednodušší mi přišlo háčkování, které se posléze ukázalo jako pro mě poměrně náročná tvořivá činnost. Nicméně jsem zkoušela různé věci, studovala návody, které byly pro mě totálně nesrozumitelné a bylo jedno, zda šlo o psanou formu nebo grafickou (ta snad je ještě horší než ta psaná).
Nakonec jsem se k háčkování postavila tak, že to musí být něco praktického, ne moc složitého a "šik". Vyhrála to stará, dobrá síťovka. Před časem jsem zakoupila v bazaru knihu "První háčkování" , kde je návod na síťovku včetně dalších praktických věcí. Na ty možná dojde někdy později.
Momentálně mám za sebou už tři síťovky a postupně se "dopracovávám k dokonalosti provedení". Abych to upřesnila - skoro k dokonalosti.

Historie síťovky není tak docela nezajímavá a tady je o tom pěkné vyprávění.
Na závěr bych podotkla, že jsem v životě vyjma řetízku nic neuháčkovala, síťovka je můj první výtvor a háček jsem považovala za nástroj, kterým bych si mohla spíš ublížit. Tak uvidím, třeba mě to chytne i do budoucna.

Návod na háčkovanou síťovku je třeba tady. Já jsem háčkovala ze zbytků bavlnek (asi sněhurka, nebo jak se tomu říkalo) a háčkem 2,5. Přízi jsem dala trojitě.

za rok na stejném místě

Již několik let jezdíme o jarních prázdninách do Karlovy Studánky a jako vždy se ubytujeme U Válků. Už ani nehledáme něco jiného, protože tady jsme maximálně spokojení.

Karlova Studánka má své kouzlo, ale kdo by se chtěl po večerech bavit, tak bude muset vyrazit třeba do Špindlerova Mlýna, který už své kouzlo ztratil před lety. Poté, co jsme si začali ve Špindlu připadat jako v lunaparku se vším všudy a ještě museli koukat na bytovkami zastavěné špindlerovské louky, jsme změnili "lokál".