neděle 7. srpna 2011

Alan Stivell, hráč na keltskou harfu

Prvně jsem se s Alanem Stivellem (vlastním jménem Alan Cochevelou) setkala na koncertu "Keltské vánoce" kapely České srdce asi před dvaceti lety (to je hrozný, jak to letí) a byla to "láska na první poslech".  Stivell je multiinstrumentalista, hraje na klavír, keltskou harfu, skotské dudy, bombard a další píšťaly a flétny a taky po Bretani sbírá lidové písně a tím je vlastně zachraňuje. Má zásluhu na zpopularizování keltské kultury a hudby a používání symbolu triskel jako dekoru na tričkách a následně pak na módních doplňcích.

vyřezávaný symbol na dveřích kostela
v Ústí nad Labem nápadně
připomíná triskelion

Loket, Čechomor a podle nosa, poznáš kosa

V pátek odpoledne jsme vyrazili do Lokte za kulturou. Cestou nám pěkně cedilo, ale Loket byl vyletněný a na pláštěnky naštěstí nedošlo.


Hned, při vstupu do historického centra Lokte, se vám hrad ukáže v plné parádě a ten pohled je k nezaplacení.


Měli jsem něco přes dvě hodiny na courání kolem hradu a v podhradí a pak nás čekal koncert v přírodním amfiteátru. Toho času na prohlídku by bylo potřeba mnohem více, nestačili jsme zajít do hradu a courat se kolem řeky, ale i tak nás to navnadilo k nějaké příští a rozhodně delší návštěvě Lokte nad Ohří.

středa 27. července 2011

vzhůru k bráně do Pekla a na zámek Zákupy

Když vám na dovolené začne pršet, začnete se zajímat o návštěvu zajímavostí v nejbližším okolí. Tohle přesně se nám stalo minulý týden na dovolené v Doksech.
Máchův kraj je vskutku nádherný do chvíle, než tam začne cedit stejným způsobem jako ve filmu "Na samotě u lesa" (jednoduché, leč výstižné konstatování faktu, které zde přednesl pan herec Josef Kemr, již dávno vstoupilo do verbálního koloritu české kotliny).


sobota 16. července 2011

kam Zuzana nemůže, nasadí Čerta

Zuzana a Čert jsou na domácí půdě takřka nerozluční kamarádi.

rozprava
Zuzana má samozřejmě mimo svůj domov jednu velkou kamarádku Kačku (hnědá labradorka), protože si potřebuje někde pořádně poklábosit a na to Čert opravdu moc není. Ale doma jsou velcí přátelé.

sobota 25. června 2011

rytířské klání

nějaký smutný rytíř

Škola, kterou navštěvuje náš synek, má letos dvacetileté výročí a tak byl dnes dopoledne uspořádaný velký rytířský den. Děti ho mívají každý rok chvilku před koncem školního roku, ale tento byl přeci jen trochu výjimečný už tím, že byl v sobotu, že to byl zároveň den otevřených dveří, a že také přišla většina rodičů omrknout, jak se bude dařit jejich ratolestem v rytířském klání.
Učitelé vše připravili ve čtvrtek (děti zůstaly doma), v pátek pak děti vyzdobily své třídy. To se všem moc povedlo.

středa 22. června 2011

mám "hořící srdce"

Mám "hořící srdce" a je to láska na první pohled. Když jsem ho jednou takhle po ránu uviděla, mé srdce vzplálo nekonečnou touhou a neodbytným pocitem, že ho MUSÍM mít, a že pro to udělám vše.
Tak se i stalo a já ho mám a jsem šťastná a doufám, že mi vydrží aspoň do příštího léta a nezahyne mou přílišnou péčí.