Původně jsem chutney chtěla vyhodit, ale maminka řekla, že tomu nic nebude, a že to klidně sní sama. Jednu skleničku jsem otevřela, mamka se obětovala a ochutnala, a když to s ní nic neudělalo, tak jsem ochutnala i já a nevěřila jsem svým chuťovým pohárkům, protože to dvacetileté chutney bylo výborné, přímo božské. Vlastně ještě mám jednu sklenici, takže ještě stále je výborné a božské. Všechny chutě se za těch dvacet let pěkně rozležely, uležely a prolnuly. Kdybych nevěděla, že základ tvoří višně, myslela bych si, že to chutney je švestkové.
Dali jsme si ho s grilovanými hovězími steaky, což byla neskutečně dobrá chuťová kombinace.
Takže, pokud si děláte domácí chutney, odložte si ve špajzu pár skleniček někam hodně dozadu, nevšímejte si jich aspoň 10 let, protože pak po těch létech vás odmění vynikající chutí. Určitě to čekání bude stát za to.
Recept nemám a ani nevím podle čeho jsme ho vařili, ale v dnešní době je na internetu receptů víc než dost, tak by to neměl být problém nějaký si vybrat a třeba si ho přizpůsobit k obrazu svému.
Ps.:
"Tati, jestli se tam z hora díváš, tak ti chci říct, že to chutney jsme uvařili moc dobře."
...jen bych musela žít, do 90 ti, tak bych ho asi snědla už příští rok. Jistota tu ani tak není:-)
OdpovědětVymazatJe fajn tě zase číst:-)!
Reni, mohla bys to vzít jako kulinářské dědictví, ale když to slupneš hned do roka a do dne, vůbec nic se nestane ... a nejistoti si raději nepřipouštět. Měj se hezky. D.
VymazatDittu, to je moc krásný příspěvek! Mám pár sklenic hruškových povidel od babičky mého muže. Chtěla jsem je vyhodit a byla jsem poučena stejně, jako ty :o) Jsou jako nektar!
OdpovědětVymazatMěj se moc hezky, pa Helena
Helčo, ta hrušková povidla, ta ti závidím. On i džem je skvělý. Když jsem měla hrušky, dala jsem do něj šťávu z čerstvého zázvoru a kousek vanilky a byl děsně dobrý.
VymazatMoc tě zdravím a při své absenci na blogách jsem teď zjistila, že jsi "nějaká nová" :-)
Ahojky Dittko,díky za komentík!Jsem ráda,že jsme ožily:-):-)Musím konstatovat,že jsme obě a s námi i jiné hospodyňky strážkyně rodinných pokladů:-)Také mám ve špíži několik sklenic něčeho tmavého a památného...myslím ,že to budou povidla!!!A také višně už v rosolu...hihihi...no tak se do toho pustím ,když tak tam fouknu feferonu a maso a bude!!!!Po Tvém vzoru!!!!!Dája.
OdpovědětVymazatDajo, stejně jako Helče povidla hrušková tobě závidím ta švestková. Občas s několikaletým odstupem mi někdo věnuje pár švestek, tak z nich něco spáchám. Karlata po mezích se tady u nás neurodila několik let, takže povidel je u nás momentálně hodně pomálu. Moc tě zdravím a vidím, že jsi ve formě (na koně by žádný l(L)azar nelezl :-))
VymazatMám ve špajzu po babičce rybízovou marmeládu,nemám odvahu zkusit,ale nostalgicky schovávám...tak já se tedy rozhoupu a otevřu :-))Míša
OdpovědětVymazatDoporučuji jít do toho ... eventuálně preventivně zapít panákem slivovice :-)
VymazatSuper článok! Určite budem sledovať ďalej!:)
OdpovědětVymazatdobrý den, mohla bych Vás poprosit o pár rad, našla jsem, že máte za sebou úspěšnou renovaci funkcionalistického gauče. děkuji petra
OdpovědětVymazatDobrý den Petro, docela podrobný popis je v mém příspěvku zde https://mujblogjesimpl.blogspot.com/2013/09/gauc.html. Jinak, ta naše nepochromovaná varianta stále dobře drží a korkové špunty, nasazené na nohy, nejeví známky degradace. Samozřejmě, před zahájením vlastního lakování, jsme museli gauč rozebrat na jednotlivé části.
Vymazat