středa 4. července 2012

pěstitelské "úspěchy"

Mám jisté pěstitelské ambice na poli zahradnickém a zelinářském a nejraději i sadovnickém. Nicméně, tohle se dosti nesnadno praktikuje na zahrádce o velikosti koupelny u Rothschildů. Také špatná orientace pozemku vůči Slunci zrovna k pěstitelským úspěchům nepřidá, a když se k tomu ještě přičte "okupace" domácím zvířectvem, je po úspěšném zahradničení.

květ dýně hokaido příjemně voní

Tak třeba loni. Vlastně to bylo už předloni na podzim. Nasázela jsem si na ploše ani ne metr čtvereční trochu česneku, a když na jaře začal vyrůstat, zvířectvo ho, až na pár rostlinek, úspěšně zadupalo do země. To, co jsem sklidila, stálo ve výsledku za zlámanou grešli. Překvapení přišlo letos na jaře. Ten zadupaný česnek se zmátořil a vyrazil na povrch. Překvapivě, na rozdíl od několika růží, levandulí a trvalek, přežil letošní zimu. Přežil i jaro, ale musela jsem přes záhonek položit několik větví, aby ho zvířectvo zase nezničilo.
Pořád někde čtu, jak lidi pěstují kde co v květináčích a jak jim to výborně jde. Mě tedy moc ne. Určitě to bude tím, že používám špatné květináče (vlastní neschopnost a neumětelství si v žádném případě nepřipouštím). Nebo, že by to bylo tím, že nepatřím mezi "green fingers (zelené prsty)", lidi, kteří jsou od přírody nadaní zahradníci?

první minicuketa
Nicméně, nevzdávám to. Koupila jsem si plastové kýble, dala do nich drenážní vrstvu (zabalené šutry do netkané textilie), nasypala hlínu a zasadila dýně hokaido a minicukety. Zatím to roste. Snad tomu bude i nadále, ale ten včerejší a předvčerejší déšť udělal v kýblech bažinu. Vodu jsem se snažila slít, ale pořád jí tam je ještě dost. Tak uvidíme....

první plod dýně hokaido
Také záhonek s česnekem jsem nemohla nechat jen tak. Česnek zabíral jen malou část, tak jsem ho zaplnila rostlinkami divokých rajčat. Zatím dost bují, ty deště jim udělaly vysloveně dobře. Dokonce už jsou sem tam nějaké plody, ale nechce se jim zatím do červenání.

divoké rajče
Nedávno jsem objevila na internetu zahradnickou metodu, která se hodí všude tam, kde není místo na záhony, nebo není ani žádná hlína. Říká se tomu no dig garden - zahradničení bez rytí záhonů bez okopávání. Chtěla bych už aspoň něco (aspoň jeden malinkatej záhonek) realizovat na podzim. Zatím jsou to jen plány (těch už v životě bylo a nic z nich). Nejlepší bude, když přestanu plánovat a začnu s realizací. Ta se ale neobejde bez asistence pána domu, který ještě netuší, co mám v plánu.

srdcovka "hořící srdce"
Jeden pěstitelský úspěch bych přeci jen měla. Loni jsem vyhrála srdcovku  "hořící srdce", která zatím roste i kvete, i když na jaře to vypadalo, že z ní nic nebude.

Zahradničení je práce krapet namáhavá, takže v duchu hesla "po práci zábava", doporučuji britský film Zamřížovaná zahrada (v originále Greenfingers).

4 komentáře:

  1. Odpovědi
    1. Nádherný je, ale kvete jen necelý den.

      Vymazat
  2. Když jsem konečně zprovoznila počítač,tiše závidím,tvoje zelinářské úspěchy:-) A pak, ty gurmánské požitky!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S těmi úspěchy bych byla krapet opatrná :-) Jinak, gurmánské, tedy spíše gurmetské, požitky už byly a dokonce to bylo moc dobré (musím se pochválit :-) ).
      Ps: Ty stroje jsou někdy dosti umíněné, co? Já mu dost často a ošklivě nadávám a on pak se mnou nechce komunikovat. Naštěstí mám doma odborníka, který mu pak domluví ve stylu: "Snad se nechceš dohadovat s takovým ignorantem (to jako já)!".

      Vymazat