 |
| Toto je to zmiňované 2LP |
V mém rodném městě byl jen jeden obchod s gramofonovými deskami s jedním prodavačem, který tak získal pocit výjimečnosti a důležitosti. A taky se podle toho choval, byl protivný a nafoukaný až hrůza. Tenkrát se mi naskytla příležitost, aspoň trochu mu to vrátit. Vešla jsem do obchodu, řekla si o [pérsla] a prodavač mě okamžitě odpálil s tím, že nic takového nemají. Asi mu vážná muzika nic moc neříkala a z výslovnosti skladatelova jména nepoznal, jak se to vlastně píše. Řekla jsem, že to není pravda, a že je deska v regálech napravo. Šel ji tedy hledat, a protože netušil, jak se to píše, nemohl to najít. Nakonec jsem mu na album ukázala, zaplatila a s dobrým pocitem odešla. Přiznávám, byla jsem tenkrát trochu škodolibá, ale za to jeho protivné chování, kdykoliv jsem si šla něco koupit, si to docela zasloužil.
Abych nezůstala jen u mé škodolibosti, vybrala jsem skladbu z dramatické opery Král Artuš. "Chladnou píseň" zpívá vynikající kontratenorista Andreas Scholl.
Koho uchvátil zpěv Andrease Scholla, najde další skladby třeba na youtube.
Mám ráda barokní hudbu a myslím, že není od věci zabrousit i jinam než třeba k Vivaldimu nebo k Bachovi, tak proto ten Henry Purcell.
Dittu, to si mi ale udělala radost! A nejen svou příhodou (taky bývá škodolibá, když si to nějaký nabubřelec zaslouží :o))
OdpovědětVymazatBarokní hodbu mám moc ráda, jednou jsem měla dokonce tu čest slyšet i vidět paní Růžičkovou.
Pohodové odpoledne, moc zdravím Helena
Dittko,to jsi udělala dobře,já bych mu asi řekla,že sem nepatří ,ale to se mi ještě nestalo protože MUZIKU mám ráda, mám spoustu věcí ale to je na knihu, Pavarottiho, Carrerase, Dominga,třeba Sarah Brightman,Callas a další podle prvních tonu člověk pozná co je kdo zač...můj muž a já jsme si vybrali vážnou hudbu ,no a také zpívíme, on tenor a já soprán ale na ůrovni chrámového zboru, aby bylo jasno !Proč to píšu, moooooc jsi mě právě Ty potěšila...Daja
OdpovědětVymazatPři poslechu se mi vybavuje film "Castra", jedna z barokních tragédií a obětí této operní mody. Ovšem je to lahůdka si ty barokní kudrdlinky vyslechnout, stejně tak, jak se jimi kochat pohledem an barokní architekturu a celý styl (nojo, tady je ze mě cítit ten Ludvík XV), který pokládám, zatím, za jeden nejvýstřednější a nejvýraznější v doposavadní,lidské tvorbě (hodně artificel, zakrývající tvrdou realitu, možná vzhledem k současné světové ekonom. situaci se nám desing snaží podstrkovat barokní prvky do interiérů).Omlouvám se za tu dlouhou polemiku:-D
OdpovědětVymazatOvšem se nedá také opomenou nadaný Wolfi A.M.
Také jsi mi připomněla paní Růžičkovou, tu už jsem neslyšela spousty let.
Děkuji, teď takto kulturně povznesena, budu moci nechat pracovat mojí tvořivou fantazii. Neboj se, nebudu ani zpívat, ani hrát na spinet, ale jdu ladit nitě:-D
Heleno, taky se mi v životě poštěstilo poslechnout si paní Růžičkovou na živo a vidět ji na vlastní kukadla. Jen tak na okraj, máme doma desku s výběrem cembalových barokních skladeb s paní Růžičkovou, kterou jsem doma objevila někdy v páté třídě a byla jsem z toho tak "unešena", že jsem si jí pouštěla pořád dokola skoro každý den. Toho Purcella Jsem kupovala až o pár let později.
OdpovědětVymazatDajo, docela ti závidím, že umíš zpívat, mě to moc nejde, skoro bych řekla, že pěji falešně. Na druhou stranu patřím mezi lidi, kteří poznají, že někdo krákorá, tedy zpívá falešně.
Renato, Farinelliho jsem taky kdysi viděla a je pravda, že byli skladatelé, kteří vysloveně psali pro kastráty, ale nakonec jim to bylo zakázáno. Wolfi byl až o něco později, stejně jako náš Mysliveček, nicméně byli oba skvělí.
Ty nitě si pořádně nalaď, ať se ti nezašmodrchají - to je pak k vzteku.
Všechny vás zdravím a přeji dobrý start do nového týdne nejlépe s písní na rtech. D.
Slibuji, že nebudu, už míchat Wolfiho s Purcelle (teda ta období).Naštěstí, že se toho mého proslovu nedožila jedna část rodiny z kulis "Pražského Jara". Důkaz toho, že se musím vyjadřovat přesněji, ono to pak fakt vypadá, jako zašmodrchané nitě.Ale asi těm nitím rozumím lépe.Jenom doufám, že nám zase v brzku,podstrčíš nějakou hudební lahůdku! Těch není nikdy dost a doplnit si kulturní vzdělání je, velice příjemné:-D
OdpovědětVymazatRenato, já to míchání stylů určitě rozdýchám, ale ti tvoji pražskojarní rodinní příslušníci by z toho mohli být špatní :-))
OdpovědětVymazatJinak, to šmodrchání nití ti jde na výbornou.
Hudební lahůdku? - Co takhle nějaký ten hudební minimalismus :-) To asi ne! Nemusím ho v architektuře a v muzice už vůbec ne, respektive nejsem odborník, abych ho mohla náležitě ocenit :-)
Přiznám, že jsem ten konzument "poulární" klasické hudby a tak mě nejvíce oslovují, ta někdy "profláknutá díla i autoři".Ke smůle příbuzenstva jsem hudební analfabet. Budu slzet u Vtavy, jako u Čajkovského klavírního koncertu, Bohémy, Aidy... (ostatní, snad dnes prominou, že jsem je nejmenovala).Jenom jsem, ještě nevyspěla na typ Martinů, ale občas i vydržím u Janáčka. Ovšem, když nám tu pustíš, nějakou perlu a podáš výklad ocením to!!!Mám ráda lidi, kteří se umí podělit o své zájmy a hezky o nich psát, nebo vyprávět:-D
OdpovědětVymazatProsím tě, já jsem na tom jako ty - konzument populární klasické hudby. Do Martinů asi nedospěji nikdy a s Janáčkem to mám jako ty :-))
VymazatSlibuji, že až mě něco napadne, tak se podělím o nějaký ten zážitek. Teď jsem si vzpomněla na fr. film Domovník (tak někdy ze 70. let), kde byl nájemníkem v domě takový správný šílenec, který "skládal" hudbu tak, že mlátil a troubil a nevím co ještě, do různých hudebních nástrojů a rušil ostatní nájemníky a ta jeho hudba se nedala poslouchat. Protože domovník byl šikula, tak dotyčnému zařídil koncert, kam nahnal pařížské snobáky, kteří nechtěli vypadat, že tomu nerozumí a tak obdivně vzdychali nad tím děsným kraválem. Jo, byla to příjemná filmová oddychovka, kterou dávali naposledy tak před 30 lety.
Ten film miluji, vyděla jsem ho v Čechách, ale i ve Francii, asi 10x. Herec, který hrál v tom filmu, udělal dobrou kariéru, hlavně v TV seriálech. Opravdu je moc dobrý a většinou jeho role mají vynikající humor:-D
VymazatAle to jsem odběhla, od našeho hudebního vkusu:-)
Mě se taky líbil ten konec - takové to "historie se opakuje". Stejný konec, vlastně, byl s Belmondem ve filmu Muž z Honkongu (v orig. se to asi jmenovalo jinak).
VymazatU nás se valí sních, jdu si nachystat hrablo :-) Tak, teď jsem odběhla od toho vkusu ale úplně někam jinam, ale ten fór s tím nachystaným hrablem, sice v létě, byl ve filmu s Lemmonem Zajatec 2. avenue.
Mám někdy problém, poznat o jaký film se jedná, když jsem je neviděla v obou jazycích:-( Muže z Honkongu jsem viděla, ve fr. je to skórem stejný název.Doufám, že jsi na to hráblo nešlápla! U nás hráblo, má ještě dovolenou. Tady sněžilo, jako z cukřenky na buchtu.
OdpovědětVymazat