... vánoční příměří.

 

Pozn.: Lze si zapnout české titulky.

... ven, ven, blechy ven a vajíčka do košíčka sem.

Barvím vajíčka s tím, že si je už druhý rok nikdo nepřijde vykoledovat. Je to setrvačnost, nebo obrana proti tomu, abychom už všichni úplně nezpitoměli?

poklad ve špajzu

Nedávno jsem ve špajzu narazila na dvě skleničky višňového chutney, které jsem vařila spolu s mým tatínkem před dvaceti lety.
Původně jsem chutney chtěla vyhodit, ale maminka řekla, že tomu nic nebude, a že to klidně sní sama. Jednu skleničku jsem otevřela, mamka se obětovala a ochutnala, a když to s ní nic neudělalo, tak jsem ochutnala i já a nevěřila jsem svým chuťovým pohárkům, protože to dvacetileté chutney bylo výborné, přímo božské. Vlastně ještě mám jednu sklenici, takže ještě stále je výborné a božské. Všechny chutě se za těch dvacet let pěkně rozležely, uležely a prolnuly. Kdybych nevěděla, že základ tvoří višně, myslela bych si, že to chutney je švestkové.
Dali jsme si ho s grilovanými hovězími steaky, což byla neskutečně dobrá chuťová kombinace.
Takže, pokud si děláte domácí chutney, odložte si ve špajzu pár skleniček někam hodně dozadu, nevšímejte si jich aspoň 10 let, protože pak po těch létech vás odmění vynikající chutí. Určitě to čekání bude stát za to.
Recept nemám a ani nevím podle čeho jsme ho vařili, ale v dnešní době je na internetu receptů víc než dost, tak by to neměl být problém nějaký si vybrat a třeba si ho přizpůsobit k obrazu svému.

Ps.:
"Tati, jestli se tam z hora díváš, tak ti chci říct, že to chutney jsme uvařili moc dobře."

Bonnie And Clyde po francouzsku

Jeden by nevěřil, že tento song spatřil světlo světa téměř před padesáti lety. Nikdy jsem ho neslyšela a dnes jsem na něj narazila úplnou náhodou.



Zdá se mi mnohem lepší než ten, který zná snad každý, ale možná to bude i věkem :-)
Samozřejmě mám na mysli nejznámější  milostnou píseň, kterou měl původně SG nazpívat též s BB.

nadčasový sonet 66

Morální marast jednotlivých dob minulých, současných i budoucích se asi zas tak moc nemění a ten William to musel vědět.
Sonet 66 je můj nejoblíbenější a pokaždé, když si ho čtu, si říkám, jak je možné, že na pár řádcích je vystiženo tak moc toho, co trápí jednu generaci za druhou.
Překladů do češtiny je 13. Mě se nejvíc líbí ten od Martina Hilského.
  
Martin Hilský, 1992

Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak pýchou dme se pouhý parazit,
jak pokřiví se každá čistá věc,

jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak sprostota se sápe na slušnost,
jak blbost na schopné si bere bič,

jak umění je pořád služkou mocných,
jak hloupost zpupně chytrým poroučí,
jak prostá pravda je všem prostě pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.

Znaven tím vším, já umřel bych tak rád,
jen nemuset tu tebe zanechat.

moje malá Odula

barokní kráska Mariánská Týnice

Už je to pěkně dlouho, co jsem sem dala nějaký příspěvek. Pokusím se trochu polepšit a protože je doba dovolených, tak jsem si vzpomněla, že před cca třemi lety jsme podnikli výlet do kláštera v Plasech  a na Mariánskou Týnici.
Tyto dvě stavby mají společného jmenovatele a tím je architekt Jan Blažej Santini Aichel.
Santiniho stavby jsou, dle mého mínění, nádherné. Nebudu se tu rozepisovat o geniálním architektovi a o jeho díle (ostatně vše možné se dá nalézt na internetu), ale zkusím vás navnadit k výletu za Santinim několika fotografiemi.

Nakonec si neodpustím dát sem obrázek mého oblíbeného stavebního prvku, který dokázal Santini bravurně zkonstruovat.

Schodiště - klášter Plasy

 Tomu říkám "ladné křivky" v architektuře.